Spousta problémů vzniká externě, mimo nás – a na základě vnějších vlivů se pak vytvářejí naše vlastní problémy. Mnoho lidí očekává zvnějšku i nějaký jasný způsob ukončení problému, jako např. ukončení druhé světové války podpisem kapitulace Německa, kde bylo stanoveno přesné datum. Co kdybychom to byli my sami, kdo rozhodne, že problém už skončil. Jak to poznáme?
Nesmírně silný vzorec – vede nás do svobody a rozuzlení.
Jak na to
S něčím takovým ale počítat nemůžeme, proto si musíme jasně stanovit, kdy pro nás problém skončí. Co pro to potřebujeme? Problém neskončí vládní vyhláškou, končí ve chvíli, kdy se pro to rozhodneme. Jde o to, jaké podmínky musí nastat nebo jaké musíme sami vytvořit, abychom si mohli říct „hotovo, problém skončil, vracíme se zpátky do normálu“. Představte si několik smyslových podnětů, podle kterých poznáte, že problém skončil.
- Co uvidíte?
- Co uslyšíte?
- Co budete cítit jako fyzický pocit?
- Co si budete říkat?
- Jak to bude chutnat? Jak vonět?
To, že něco skončilo, poznáme pomocí svých smyslů – budeme mít o konci problému fyzický důkaz: vidíme to, slyšíme, cítíme. Klíčovým “poznavačem” jste vy jako akční činitel. Problém končí tam, kde si sami určíte, že skončit má.
